Lokalita
Kežmarská chata — +49° 13' 18.81", +20° 13' 52.61"
Historická mapa Tatier z roku 1953, G.Hoffmann
Tatry!
„Tatry! Jaké kouzlo v jediném slově! – Tichý, slovenský kraj s hlubokými, dalekými lesy, skromnými dědinami, nad nimiž vyvěžují se skalné nebetyčné hroty horské s bílými snehy, šedými sutinami...“
Karel Drož, r. 1897
Zdroj: PETROVIČ, K. Uhrovy cestovní průvodce: Vysoké Tatry. 1. vydanie. Praha: Josef Uher, cestovní kancelář, 1924. 142 s., cit. zo str. 5.
„Diluviálne glečere (ľadovce) najviac ohlodaly hlavný hrebeň, lebo sa tu stretaly od severu a od juhu, takže tu bola najväčšia erózia pokiaľ bočné rázsochy mohly byť viac ušetrené. V ľadovej dobe bola formovaná dnešná podoba Vysokých Tatier. Ľadovce prehĺbily doliny, zdriapaly bočné steny rázsoch, takže ich štíty sú štíhle a strmé.“
Zdroj: ŠIMKO, J., LIPTÁK, F. Vysoké Tatry: Turistický sprievodca. 3. vydanie. Liptovský Mikuláš: KSTL v Liptovskom Sv. Mikuláši, 1948. 102 s., cit. zo str. 9.
„Slovenské hory sú prekrásne, ich krása však nie je ľahko prístupná. Slovenské hory sú ako slovenský ľud: svoju krásu dajú len tomu, kto si ich obľúbi a kto im zostane verný.“
Zdroj: KARLIČEK, M., LUTONSKÝ, Z. Slovenské lyžiarske terény. 1. vydanie. Bratislava: Nakladateľstvo cestovného ruchu, 1953. 183 s., cit. zo str. 177.
Kežmarská chata
Nachádzala sa v doline Bielej vody pri veľkom Bielom plese vo výške 1615 m.n.m. na geologickom rozhraní Vysokých a Belianskych Tatier. Bola strategicky umiestnená na križovatke turistických chodníkov z piatich smerov. V súčasnosti je možný prístup od Javoriny po modrej, zo Ždiaru po zelenej, od chaty Plesnivec po zelenej, od chaty pri Zelenom plese po červenej a najviac využívaná trasa po modrej z plateného parkoviska „Biela voda“ pred Kežmarskými žľabmi od Tatranskej Lomnice...
Uhrovy cestovní průvodce z roku 1924
„Údolí Bílé Vody a Zeleného plesa. Uzavírá řadu tatranských dolin a důstojně ji ohraničuje tvarem i rozvětvením na krajním východě vůči Bel. Alpám. Pastýři z Kežmarku a Bělé právě týmto směrem kdysi se svými stády postupovali hluboko do hor, po jejich stopách profesoři a studenti z Kežmarku podnikali první výpravy na Tatry hned v 17. stol., jejich stopy zašli. Výtoky jezera Zeleného, Bíleho a Předných Koperšad tvoří pospolu Bílou vodu, která z výše 1320 m se řítí spádem 370 m skalami a hustým lesem do roviny. Vynikají tak mocné peřeje, posud nepřistupné, jejichž pěniny mají barvu úplně bílou!“
Zdroj: PETROVIČ, K. Uhrovy cestovní průvodce: Vysoké Tatry. 1. vydanie. Praha: Josef Uher, cestovní kancelář, 1924. 142 s., cit. zo str. 92.